Podzimní listí žhnulo ve zlatavém slunci, které se třpytilo na hladině Vltavy.

The autumn leaves glowed in the golden sunlight that shimmered on the surface of the Vltava.

Karlův most byl rušný a plný života.

Karlův most was bustling and full of life.

Lidé procházeli kolem stánků s ručně vyráběnými věcmi, zvuk smíchu se mísil s melodií, kterou hrál pouliční hudebník.

People walked past stalls with handmade items, the sound of laughter mingled with the melody played by a street musician.

To byl den svatého Václava, den české státnosti, a atmosféra byla sváteční.

It was Saint Wenceslaus Day, the day of Czech statehood, and the atmosphere was festive.

Lukáš se opřel o kamenné zábradlí mostu.

Lukáš leaned against the stone railing of the bridge.

Díval se na panorama Prahy a cítil, jak mu buší srdce.

He looked at the panorama of Prague and felt his heart pounding.

Dnes bylo důležité setkání.

Today was an important meeting.

Po letech odloučení kvůli starým křivdám stál před úkolem napravit rodinné vztahy.

After years of separation due to old grievances, he faced the task of mending family ties.

Kousek od něj stála Eva, jeho sestra.

A little way from him stood Eva, his sister.

Její výraz byl zamyšlený, ale její oči neskrývaly nervozitu.

Her expression was thoughtful, but her eyes betrayed her nervousness.

Několik kroků za nimi přicházel Marek.

A few steps behind them was Marek.

Nejmladší z nich, student plný nejistoty.

The youngest of them, a student full of uncertainty.

"Dneska je krásný den," zkusil Lukáš začít rozhovor lehkým tónem.

"It's a beautiful day today," Lukáš attempted to start the conversation in a light tone.

Eva kývla hlavou, ale její oči zůstaly zaměřené na vzdálený obzor.

Eva nodded, but her eyes remained focused on the distant horizon.

Marek došel k nim a postavil se mezi ně.

Marek reached them and stood between them.

"Přemýšlel jsem, proč jsme se odcizili," řekl Marek tiše.

"I've been thinking about why we drifted apart," Marek said quietly.

Ta slova visela ve vzduchu a Lukáš věděl, že je čas začít.

Those words hung in the air, and Lukáš knew it was time to begin.

"Sestro," oslovil ji.

"Sister," he addressed her.

"Udělali jsme chyby.

"We've made mistakes.

Já jsem udělal chyby.

I made mistakes.

Mrzí mě to."

I'm sorry."

Eva se na něj podívala, v očích měl lítost.

Eva looked at him, regret in her eyes.

"Já taky, Lukáši," přiznala.

"Me too, Lukáš," she admitted.

"Stále mě mrzelo, jak jsme se k sobě nechovali dobře, ale nevěděla jsem, jak to říct."

"I always regretted how we didn't treat each other well, but I didn't know how to say it."

Hudba na mostě se změnila a v jejím rytmu Lukáš položil ruku na Evino rameno.

The music on the bridge changed, and in its rhythm, Lukáš placed a hand on Eva's shoulder.

"Je čas nechat minulost být.

"It's time to let the past be.

Jsme rodina.

We're family.

Potřebujeme se slyšet a chápat," řekl s nadějí v hlase.

We need to listen to each other and understand," he said hopefully.

Eva se na něj usmála.

Eva smiled at him.

"Pokusíme se.

"Let's try.

Všichni tři.

All three of us.

Marek, co ty?"

Marek, what about you?"

Marek se usmál.

Marek smiled.

"Bojím se, že nebudu vědět, jak dál, ale naučím se.

"I'm afraid I won't know how to go on, but I'll learn.

Chtěl bych, abychom byli zase sourozenci."

I want us to be siblings again."

Oblaka se odrazila ve Vltavě jako stopy na hladině a nad mostem to vypadalo, že čas se zastavil.

The clouds reflected in the Vltava like footprints on the water, and over the bridge, time seemed to stand still.

Lukáš, Eva a Marek se objali.

Lukáš, Eva, and Marek embraced.

Byl to jednoduchý, ale pevný příslib toho, že se budou snažit.

It was a simple yet firm promise to try.

Podzimní vítr přinášel změnu.

The autumn wind brought change.

Dřívější nedorozumění začala ustupovat.

Former misunderstandings began to recede.

Na Karlově mostě, obklopeni krásou a tradicí Prahy, si slíbili, že spolu budou mluvit a budou poslouchat jeden druhého vždycky.

On Charles Bridge, surrounded by the beauty and tradition of Prague, they promised to talk to each other and always to listen to one another.

Teď, na svatého Václava, historický most nesl nejen lidi, ale i obnovené naděje na lepší budoucnost sourozenců.

Now, on Saint Wenceslaus Day, the historic bridge carried not only people but also renewed hopes for a better future for the siblings.