Vůně čerstvé kávy zaplňovala Malý hrneček, útulnou kavárničku v srdci Prahy.

The aroma of fresh coffee filled the Malý hrneček, a cozy little café in the heart of Praha.

Podzimní listí se pomalu snášelo k zemi za okny a vytvářelo inspirativní atmosféru.

Autumn leaves slowly drifted to the ground outside the windows, creating an inspiring atmosphere.

Jana seděla u stolu, oči upřené na hromadu knih o ekonomii.

Jana sat at a table, her eyes fixed on a pile of books about economics.

Cítila tlak.

She felt the pressure.

Věděla, že její rodiče by byli pyšní na její úspěch ve studiu, ale srdce ji táhlo jinam – k umění.

She knew her parents would be proud of her academic success, but her heart was drawn elsewhere—to art.

Karel se jemně dotkl Janina zápěstí.

Karel gently touched Jana's wrist.

"Víš, Jano, umění tě dělá šťastnou.

"You know, Jana, art makes you happy.

Vidím to, když o něm mluvíš," řekl s úsměvem.

I see it when you talk about it," he said with a smile.

Karel byl vždy podpůrný, poslouchal její sny a povzbudil ji, když bylo třeba.

Karel was always supportive, listening to her dreams and encouraging her when needed.

Odtud k nim zamířila Eva, sebevědomá a vždy aimující být jedničkou.

Coming towards them was Eva, confident and always aiming to be number one.

"Jak to jde s přípravou na zkoušky?"

"How's the exam preparation going?"

zeptala se, i když odpověď snad ani nepotřebovala.

she asked, although she probably didn't even need an answer.

Jana cítila, jak jí tenzní hrklo v žaludku.

Jana felt a knot in her stomach.

Eva byla vždycky perfektní a zdálo se, že nic pro ni nebylo těžké.

Eva was always perfect, and it seemed like nothing was difficult for her.

Hodiny ubíhaly a Jana si s Karlem opakovala učivo.

Hours passed, and Jana and Karel went over the study material.

Karel ale viděl, že Jana vypadá unaveně.

But Karel noticed that Jana looked tired.

"Zkus tohle," podal jí prázdný papír a tužku.

"Try this," he handed her a blank sheet of paper and a pencil.

"Nakresli něco, jen tak, pro radost."

"Draw something, just for fun."

Jana váhala, ale začala.

Jana hesitated, but she began.

Nejdřív se objevovaly jen linie a tvary, pak začala tvořit něco abstraktního.

At first, only lines and shapes appeared, then she started to create something abstract.

Najednou si uvědomila, jak se jí ulevilo, jak se opět cítila celistvá.

Suddenly, she realized how relieved she felt, how she felt whole again.

Karel ji pozoroval a viděl tu proměnu.

Karel watched her and saw the transformation.

"Musíš mluvit s rodiči," povzbudil ji Karel.

"You need to talk to your parents," Karel encouraged her.

"Možná tě překvapí, jak tě podpoří, když jim řekneš pravdu."

"You might be surprised by how they support you when you tell them the truth."

Jana přikývla.

Jana nodded.

Věděla, že má před sebou těžký rozhovor, ale cítila se připravena.

She knew she had a difficult conversation ahead, but she felt prepared.

Rozhodla se, že studium ekonomie nemusí opustit.

She decided that she doesn't have to abandon her study of economics.

Možná může najít způsob, jak spojit obojí – ekonomii a umění.

Perhaps she could find a way to combine both—economics and art.

Ten večer si s rodiči promluvila.

That evening, she spoke with her parents.

Byli zpočátku překvapeni, ale když jim ukázala své kresby, viděli, jak šťastná je, a pochopili, že umění je její součástí.

They were initially surprised, but when she showed them her drawings, they saw how happy she was, and they understood that art was a part of her.

Byla to pro Janu úleva.

It was a relief for Jana.

Na konci toho těžkého týdne se Jana rozhodla, že zkusí program, který by jí umožnil studovat oba obory.

At the end of that challenging week, Jana decided to try a program that would allow her to study both fields.

Uvědomila si, že může najít rovnováhu mezi povinnostmi a svými sny.

She realized she could find a balance between her duties and her dreams.

Karel se usmál, když viděl, že se Jana mění.

Karel smiled as he saw Jana change.

Získala sebelásku a odvahu postavit se za to, co doopravdy chce.

She gained self-love and the courage to stand up for what she truly wanted.

Teď už věděla, že nelze mít všechno v životě najednou, ale může mít kousek z obou světů, pokud o to opravdu stojí.

Now she knew that she couldn't have everything in life all at once, but she could have a piece of both worlds if she truly desired it.