Jolana stála na okraji Mlhavého bažiniska, kde začínal její neobvyklý příběh.

Jolana stood at the edge of the Misty Marshes, where her unusual story began.

Její dýchání bylo klidné, ale krok nesmělý.

Her breathing was calm, but her steps were hesitant.

Rozhodla se, že musí navštívit babičku a oslavit s ní Martinstag.

She had decided she must visit her grandmother and celebrate Martinstag with her.

V náručí držela svítilnu a v batohu měla čerstvě upečené svatomartinské rohlíky.

In her arms, she carried a lantern, and in her backpack, she had freshly baked svatomartinské rohlíky.

Podzimní mlha se zavlnila kolem ní jako šedý závoj.

The autumn mist swirled around her like a gray veil.

Vzduch byl chladný a vlhký, stromům visely na větvích kapky rosy.

The air was cold and damp, with drops of dew hanging from the branches of the trees.

Skoro se zdálo, jako by stíny v mlze ožívaly, tančily kolem ní a šeptaly příběhy ztracených cestovatelů.

It almost seemed as if shadows in the mist came to life, dancing around her and whispering tales of lost travelers.

Každý její krok zapadl v měkčím bahně a bylo slyšet vzdálené houkání sovu.

Each of her steps sank into the softer mud, and the distant hooting of an owl could be heard.

Jolana se podívala na oblohu, která již začínala ztrácet denní světlo.

Jolana looked up at the sky, which was already beginning to lose the daylight.

Musela se rozhodnout rychle.

She needed to make a decision quickly.

Přemýšlela o zkratce skrz hustší část bažiny.

She contemplated taking a shortcut through the denser part of the marsh.

Na její odhodlání se hrnula vlna pochybností, ale rozhodla se důvěřovat svým instinktům.

A wave of doubt surged against her resolve, but she decided to trust her instincts.

Vždyť babička čekala a ona tam chtěla být včas, aby s ní mohla sdílet radostný večer.

After all, her grandmother was waiting, and she wanted to be there in time to share a joyful evening with her.

Jak postupovala, mlha se stávalala hustší a cesta obtížnější.

As she proceeded, the mist grew thicker, and the path became more challenging.

Neznámé zvuky jí spravovaly nejistotu a cesta jako by se táhla do nekonečna.

Unfamiliar sounds heightened her uncertainty, and the path seemed to stretch on endlessly.

Jolana poklekla k zemi a sáhla po malé mapce, kterou jí dala babička.

Jolana knelt to the ground and reached for a small map her grandmother had given her.

"Tady je to," šeptala si povzbudivě, ale když zvedla pohled, objevil se před ní nečekaný rozcestí.

"Here it is," she whispered encouragingly to herself, but when she looked up, an unexpected crossroads appeared before her.

Jolana stála zaražená.

Jolana stood stunned.

Cesty se před ní rozdvojily a mlha pohlcovala jejich konce.

The paths divided in front of her, with the mist swallowing their ends.

Musela se rychle rozhodnout.

She needed to make a quick decision.

Zavřela oči, zhluboka se nadechla a v duchu si představila cestu, kterou si pamatovala.

She closed her eyes, took a deep breath, and imagined in her mind the path she remembered.

Jedno odvážné rozhodnutí za druhým, její nohy se pohnuly vpřed po pravé cestě.

One brave decision after another, her feet moved forward on the right path.

Šla dál, až se před ní objevilo světlo.

She continued on until a light appeared ahead.

Jolana pocítila úlevu, jak zachytila v dáli obrys babiččina domku.

Jolana felt relief as she caught sight of the outline of her grandmother's house in the distance.

Její vnitřní klid jí dodal sílu a rychlost prošla posledními kroky bažiny.

Her inner calm gave her strength, and she swiftly took the last steps through the marsh.

Dorazila k domku právě ve chvíli, kdy na obloze vycházel měsíc.

She arrived at the house just as the moon rose in the sky.

Naděje a radost jí naplnily srdce.

Hope and joy filled her heart.

Babička otevřela dveře a její radost měla jíž tóny smíchu, když viděla Jolanin úsměv a pečené rohlíky v její náruči.

Grandmother opened the door, her joy already tinged with laughter when she saw Jolana's smile and the baked rolls in her arms.

Jolana teď věděla, že zvládne i ty nejtěžší cestovatelské zkoušky.

Jolana now knew that she could overcome even the toughest travel challenges.

Začali oslavovat Martinstag, rozzáření teplem rodinného krbu a ochráněni před mlhavým světem bažiny venku.

They began to celebrate Martinstag, illuminated by the warmth of the family hearth, protected from the misty world of the marsh outside.