V nemocnici svítily vánoční světla.

In the hospital, the Christmas lights glowed.

Na každém oddělení visely girlandy, a vzduchem se neslo tiché dunění koled.

Garlands hung in every ward, and the soft rumble of carols filled the air.

Zima letos přišla brzy, ale v nemocnici bylo teplo.

Winter had come early this year, but it was warm inside the hospital.

V hale pacientů a návštěvníků pulzoval rej lidí.

A throng of people pulsed through the lobby of patients and visitors.

Jana stála u dětského oddělení.

Jana stood by the children's ward.

Právě dokončila směnu.

She had just finished her shift.

Její mysl ještě byla u pacientů, ale teď měla jiný úkol.

Her mind was still on the patients, but now she had another task.

Kdysi dávno pro ni byly Vánoce časem radosti, ale po nedávném neštěstí se snažila udržet city pod kontrolou.

Once upon a time, Christmas had been a time of joy for her, but after a recent tragedy, she tried to keep her emotions in check.

Jana se zastavila před pokojem číslo tři.

Jana stopped in front of room number three.

Zaklepala a vstoupila.

She knocked and entered.

V místnosti seděla Tereza s novorozeným synem v náručí.

In the room, Tereza sat with her newborn son in her arms.

„Jé, Jano, to jsi ty!“ zvolala Tereza.

“Oh, Jana, it's you!” exclaimed Tereza.

Marek seděl na židli vedle postele a zvedl pohled od telefonu.

Marek was sitting on a chair next to the bed and looked up from his phone.

„Dobrý den,“ pozdravil.

“Hello,” he greeted.

Usadili se kolem postele a hovořili o ničem a o všem.

They settled around the bed and chatted about this and that.

Marek dokončoval přesun do města.

Marek was completing his move to the city.

Cítil se osamělý, ale také zvědavý.

He felt lonely but also curious.

„Slyšel jsem, že nemocniční sbor má letos vystoupení,“ řekl Marek, přičemž se otočil k Janě.

“I heard that the hospital choir has a performance this year,” Marek said, turning to Jana.

Ta se nervózně usmála.

She smiled nervously.

Chtěla se k nim připojit a podpořit Terezu, ale zároveň se bála.

She wanted to join them and support Tereza, but she was also afraid.

Minulost ji stále pronásledovala.

The past still haunted her.

Ale když některá z přítelkyň upozornila na příležitost připojit se k sboru, rozhodla se to zkusit.

But when one of her friends pointed out the opportunity to join the choir, she decided to give it a try.

Byla to výzva, ale zároveň naděje na nový začátek.

It was a challenge, but also a hope for a new beginning.

Večer koled znamenal pro nemocnici sváteční atmosféru.

The evening of carols meant a festive atmosphere for the hospital.

Hala byla naplněna lidmi.

The lobby was filled with people.

Marek, rozhodnutý, vstoupil dovnitř a zůstal stát u vchodu.

Marek, determined, walked in and stood by the entrance.

Jana ho zpozorovala přes dav.

Jana spotted him through the crowd.

Ucítila v nitru zahřátí.

She felt a warming inside her.

Když sbor dozněl a aplaus utichl, Jana se prodrala davem k Markovi.

When the choir finished and the applause faded, Jana pushed through the crowd to Marek.

Jejich pohledy se setkaly a obloha za okny vířila sněhem.

Their eyes met, and the snow swirled outside the windows.

„Jsem ráda, že jsi přišel,“ řekla tiše.

“I'm glad you came,” she said quietly.

Marek se usmál.

Marek smiled.

„Jsem rád, že jsem tě našel.“ Rozhovor mezi nimi plynul lehce a spontánně.

“I'm glad I found you.” Their conversation flowed easily and spontaneously.

Zasněžená ulice a světla kolem dodala okamžiku kouzlo.

The snowy street and the lights around added magic to the moment.

Vyměnili si telefonní čísla a domluvili se, že se sejdou na vánočním trhu.

They exchanged phone numbers and agreed to meet at the Christmas market.

Marek se cítil více propojen s městem, plný naděje a očekávání.

Marek felt more connected to the city, full of hope and anticipation.

Jana našla v sobě odvahu otevřít své srdce novým možnostem.

Jana found the courage to open her heart to new possibilities.

A nemocnice, s osvětlenými okny, dál bzučela v rytmu předvánočního shonu, zářící svými příběhy jako miliarda malých světel.

And the hospital, with its illuminated windows, continued to buzz in the rhythm of the pre-Christmas rush, shining with its stories like a billion little lights.