Na Karlově mostě byla zima a město se třpytilo pod prvními vločkami sněhu.

On Karlův most, it was cold, and the city shimmered under the first snowflakes.

Marek stál u zábradlí, v ruce držel svůj starý fotoaparát.

Marek stood by the railing, holding his old camera in his hand.

Hledal ten správný okamžik, dokonalý záběr pro soutěž, ve které se rozhodl uspět.

He was looking for the right moment, the perfect shot for the competition he had decided to succeed in.

Jana, mladá studentka umění, procházela mostem a nadšeně pozorovala architekturu.

Jana, a young art student, was walking across the bridge, eagerly observing the architecture.

V ruce měla skicák a často si dělala poznámky.

She had a sketchbook in her hand and often made notes.

Potřebovala dokonalý materiál pro svůj školní projekt o pražské architektuře.

She needed perfect material for her school project on Prague architecture.

Mezi nimi, na mostě, stál Tomáš.

Between them, on the bridge, stood Tomáš.

Oblékl se jako svatý Mikuláš.

He had dressed as Saint Nicholas.

Přilákal kolemjdoucí svou veselou hrou na akordeon.

He attracted passersby with his merry accordion playing.

Doufal, že si vydělá na sen o cestě za hranice.

He hoped to earn enough for his dream of traveling abroad.

Zvuky jeho hudby se mísily s davy turistů a místních.

The sounds of his music mingled with the crowds of tourists and locals.

Marek se ostýchal promluvit k Janě.

Marek hesitated to speak to Jana.

Potřeboval lidský prvek do svého záběru.

He needed a human element in his shot.

Nakonec sebral odvahu.

Finally, he gathered the courage.

„Ahoj,“ zamumlal.

"Hello," he mumbled.

„Mohl bych tě vyfotit?

"Could I take your picture?"

“Jana se na něj usmála.

Jana smiled at him.

„Ráda.

"I'd love that.

Potřebuju ale všechny krása staroby na pozadí pro svůj projekt.

But I need all the beauty of the aged architecture in the background for my project."

“Zatímco Marek hledal ten správný úhel, zástup se kolem Tomáše rozveselil.

While Marek was searching for the right angle, the crowd around Tomáš brightened up.

Zvýšili hlas, tleskali do rytmu jeho písně.

They raised their voices, clapping to the rhythm of his song.

Odpovídali šťastně a jejich veselí přidalo Marekovu záběru kouzlo.

They responded joyfully, and their cheerfulness added charm to Marek's shot.

Fotka byla perfektní.

The photo was perfect.

Jana stála uprostřed, s úsměvem na tváři, zatímco za ní skotačil celý most.

Jana stood in the middle, with a smile on her face, while the whole bridge frolicked behind her.

Marek věděl, že to je ten snímek, na který čekal.

Marek knew this was the image he had been waiting for.

Po focení si Marek s Janou povídali.

After the photo session, Marek and Jana talked.

Oba se usmívali, cítili přátelství, které je spojovalo.

Both were smiling, feeling the friendship that connected them.

Marek díky Janě nalezl odvahu více mluvit s lidmi.

Thanks to Jana, Marek found the courage to speak more with people.

Jana pochopila, že někdy stojí za to zpomalit a užít si okamžik.

Jana realized that sometimes it pays off to slow down and enjoy the moment.

Marek odeslal svou fotku do soutěže a vyhrál.

Marek sent his photo to the competition and won.

Jana dokončila projekt se zamyšlenou perspektivou.

Jana completed her project with a thoughtful perspective.

Marek a Jana se stali přáteli, a možná i něčím víc.

Marek and Jana became friends, and maybe even something more.

Díky jednomu zimnímu dni na Karlově mostě našli každý to, co hledali — i více.

Thanks to one winter day on Karlův most, they each found what they were looking for—and more.

A tak Karlův most v zimě nebyl jen místem historie, ale i nového začátku pro dva lidi, kteří se setkali v pravý čas.

And so, Karlův most in winter wasn't just a place of history, but also a new beginning for two people who met at the right time.