Na letišti Václava Havla, v zamlžených zimních dnech, se stříbrné letadla nedočkavě chystají vzlétnout.

At Václav Havel airport, in the foggy winter days, the silver planes are eagerly preparing to take off.

Dlouhé čáry pasažérů, točené jako hadi, čekají na svůj osud.

Long lines of passengers, coiled like serpents, await their fate.

Sněhová bouře zuří venku.

A snowstorm rages outside.

Lidé se ošívají v přeplněných čekacích halách.

People fidget in crowded waiting halls.

Všude je vůně kávy a slyšet ozvěny reproduktorů.

Everywhere is the smell of coffee and the echoes of loudspeakers.

Tereza stojí u okna, pozoruje sníh, který něžně dopadá na křídla letadel.

Tereza stands by the window, watching the snow gently land on the wings of the airplanes.

Je po obchodní cestě, unavená a chce se jen dostat domů.

She is on a business trip, tired and just wants to get home.

Touží být se svou rodinou na důležité události.

She longs to be with her family for an important event.

Její let je zrušen.

Her flight is canceled.

Srdce jí tluče rychle, jak zjišťuje, že alternativy ubývají.

Her heart races as she realizes that alternatives are dwindling.

Vedle ní sedí Jakub, mladý muž, který zoufale prohledává svůj mobil.

Jakub, a young man, sits next to her, desperately searching his mobile.

"Všechno je přebukované," slyší Tereza, jak mumlá.

"Everything is overbooked," Tereza hears him mutter.

Tereza se podívá na display, vidí, jak jsou všechny další lety obsazeny.

Tereza looks at the display, seeing all subsequent flights are fully booked.

Na druhé straně terminálu sedí Anna, matka s dvěma dětmi.

On the other side of the terminal sits Anna, a mother with two children.

Děti si hrají na podlaze, kreslí na papír co mají po ruce.

The children play on the floor, drawing on whatever paper they have at hand.

Anna vypadá vyčerpaně.

Anna looks exhausted.

Tereza k ní přistoupí a nabídne pomoc.

Tereza approaches her and offers help.

Důležité události teď nezdají se tak naléhavé, když vidí Annin osud.

Important events now don't seem so pressing when she sees Anna's predicament.

Čekací haly ožívají hlasy nových známých.

The waiting halls are coming to life with the voices of newfound acquaintances.

Tereza nachází, že čas letí, když pomáhá ostatním.

Tereza finds that time flies when she is helping others.

Spolu s Jakubem, Annou a několika dalšími cestujícími tvoří malou skupinku.

Together with Jakub, Anna, and several other passengers, they form a small group.

Vyměňují si příběhy, smích a trochu jídla.

They share stories, laughter, and a bit of food.

I když sníh stále padá, atmosféra je teplejší.

Even though snow is still falling, the atmosphere is warmer.

Z amplionů dál zní hlášení o dalších zrušeních.

Announcements about further cancellations continue over the loudspeakers.

Tereze však už to tak nevadí jako na začátku.

However, Tereza doesn't mind as much as she did initially.

Rozhodla se, že i když cesty domů jsou zablokované, přesto je možnost se cítit doma.

She has decided that even though the paths home are blocked, there is still a way to feel at home.

Bouře nakonec ustává.

The storm eventually subsides.

Letiště jí dává lekce, které nečekala.

The airport gives her lessons she didn't expect.

Naučila se přijmout nejistotu a ocenit lidskost.

She learned to embrace uncertainty and appreciate humanity.

Vážně potřásený den mění se v příležitost navázat přátelství.

A seeming day of trials turns into an opportunity to form friendships.

Když let konečně vzlétne, Tereza ví, že i když byla situace těžká, nalezla v ní krásu lidských spojení.

When the flight finally takes off, Tereza knows that even though the situation was tough, she found beauty in human connections.

Letí domů, ale v její mysli je teď více než jen sněhová bílost zpoza okna.

She flies home, but in her mind is now more than just the snowy whiteness beyond the window.

Je to teplo sdílených chvil.

It’s the warmth of shared moments.

A letiště, zaprášené bílým přívěsem zimy, zůstane v jejích vzpomínkách ne jako místo ztracené, ale jako místo nalezené spolu.

And the airport, dusted with a white winter trail, will remain in her memories not as a place lost, but as a place found together.