Chladný vítr vál nad Karlovým mostem v Praze.

The cold wind blew over Karlův most in Praha.

Bílé vločky sněhu pomalu padaly z oblohy a pokrývaly sochy stojící na mostě, včetně té nejznámější s Janem Nepomuckým.

White snowflakes slowly fell from the sky, covering the statues standing on the bridge, including the most famous one with Jan Nepomucký.

V takovou roční dobu byla Praha nádherná, ale také mrazivá.

Praha was beautiful at this time of year, but also freezing.

Karel stál vedle svého malého stánku.

Karel stood next to his small stall.

Měl na sobě tlustý kabát, rukavice a čepici, přesto cítil, jak mu zima prostupuje tělem.

He wore a thick coat, gloves, and a cap, yet he felt the cold seeping into his body.

Karel byl mladý umělec s velkými sny.

Karel was a young artist with big dreams.

Toužil otevřít vlastní galerii, ale zatím si vydělával prodejem ručně dělaných šperků turistům.

He longed to open his own gallery, but for now, he was earning money by selling handmade jewelry to tourists.

Dnes však lidí na mostě bylo málo.

However, today there were few people on the bridge.

Studené počasí je zahnalo dovnitř, do tepla kaváren a obchodů.

The cold weather had driven them inside, into the warmth of cafes and shops.

Karel se díval na své barevné náušnice a přívěsky vystavené na stole a přemýšlel, jak přitáhnout jejich pozornost.

Karel looked at his colorful earrings and pendants displayed on the table and thought about how to attract their attention.

Přes most přecházela Lucie, Karlova dlouholetá kamarádka.

Across the bridge, Lucie, Karel's longtime friend, was passing by.

Ačkoliv ji Karel nečekal, objevivší se známá tvář mu ihned zlepšila náladu.

Although Karel hadn't expected her, the appearance of a familiar face immediately lifted his spirits.

"Karle, dnes to vypadá bídně," povzbudila ho Lucie.

"Karel, it looks bleak today," Lucie encouraged him.

"Je to těžké," přiznal Karel a zadíval se na prázdnou cestu.

"It's tough," admitted Karel, staring at the empty path.

"Ale mám plán.

"But I have a plan.

Nabídnu turistům slevu.

I'll offer the tourists a discount.

Třeba pak koupí.

Maybe then they'll buy."

""To je dobrý nápad," přikývla Lucie.

"That's a good idea," nodded Lucie.

"Jak můžeš ještě víc zviditelnit svoji práci?

"How else can you make your work more visible?"

""Možná bych se mohl domluvit s místními kavárnami," odpověděl Karel po chvíli zamyšlení.

"Maybe I could arrange with local cafes," Karel replied after a moment of thought.

"Mohli by vystavit moje šperky.

"They could display my jewelry.

Lidé si je pak mohou prohlédnout v teple a u kávy.

People can then view them in the warmth while having coffee."

"V ten moment se k nim blížila velká skupina turistů.

At that moment, a large group of tourists was approaching them.

Karel cítil, jak se mu srdce rozbušilo.

Karel felt his heart race.

Rychle vyvěsil ceduli s nápisem „SLEVA“ a začal s nadšením vyprávět o svých špercích.

He quickly put up a sign that read “SLEVA” and enthusiastically began talking about his jewelry.

Byl usměvavý a mluvil z duše.

He was smiling and speaking from the heart.

Marek, turista ze skupiny, si začal pozorně prohlížet vystavené kousky.

Marek, a tourist from the group, started to carefully examine the displayed pieces.

„To jsou krásné šperky,“ řekl Marek obdivně.

"These are beautiful pieces," Marek said admiringly.

„Koupím náušnice pro svoji ženu.

"I'll buy earrings for my wife."

“Zbytek skupiny se k Markovi brzy přidal.

The rest of the group soon joined Marek.

Náhle měla Karlova prodejna více ruchu než kdy jindy.

Suddenly, Karel's stand was busier than ever.

Dokonce i mrazivý vítr, který procházel po mostě, neodradil turisty od nákupu.

Not even the icy wind blowing across the bridge deterred the tourists from buying.

Když skupina odešla, Karel držel v rukou vydělané peníze.

When the group left, Karel held the money he had earned.

Bylo to dost na to, aby si mohl alespoň na měsíc pronajmout malý prostor na výstavu.

It was enough for him to rent a small exhibition space for at least a month.

Přemýšlel o nadcházejícím období a plánu, jak bude svou práci představovat světu.

He thought about the upcoming period and the plan of how he would present his work to the world.

Ten den Karel získal nejen dostatek peněz na svůj sen, ale i důležitou lekci.

That day, Karel gained not only enough money for his dream but also an important lesson.

Pochopil, že musí být přizpůsobivý a otevřený novým možnostem.

He understood that he had to be adaptable and open to new opportunities.

Sebedůvěra, kterou cítil, mu zvedla náladu.

The confidence he felt lifted his spirits.

Karel byl připravený na další kroky ke svému snu o galerii v srdci Prahy.

Karel was ready for the next steps towards his dream of a gallery in the heart of Prague.

A stálý smích a naděje v jeho očích naznačovaly, že to byl teprve začátek jeho úspěšné cesty.

The constant smile and hope in his eyes indicated that this was just the beginning of his successful journey.