Václav seděl v malém bistru na kraji pláže, obklopený hlukem zimního festivalu.

Václav sat in a small bistro on the edge of the beach, surrounded by the noise of the winter festival.

I když byl na dovolené, jeho mysl pracovala.

Even though he was on vacation, his mind was at work.

Na stole před ním se leskla horká káva a chladný bulharský vzduch ho příjemně štípal do tváří.

A hot coffee shimmered on the table before him, and the cool Bulgarian air pleasantly nipped at his cheeks.

Karolina a Jan se bavili u baru, smáli se a užívali si večer ve společnosti nových přátel.

Karolina and Jan chatted at the bar, laughing and enjoying the evening with new friends.

Václav si přál dopřát si klid.

Václav wished for some peace.

Ale ticho k němu nepřicházelo.

But silence didn't come to him.

"Musím najít pravdu," pomyslel si Václav.

"I must find the truth," Václav thought to himself.

Během festivalu se ztratila mladá dívka a místní policie to odmítala brát vážně.

During the festival, a young girl had disappeared, and the local police refused to take it seriously.

Prohlašovali, že se pravděpodobně jen zatoulala.

They claimed she had probably just wandered off.

Václav ale věděl, že je za tím něco víc.

But Václav knew there was more to it.

To přímo cítil.

He could feel it.

Nechal Karolinu a Jana, aby si večer užívali bez něj a vydal se prozkoumat pláž.

He left Karolina and Jan to enjoy the evening without him and set out to explore the beach.

Lidí bylo méně, když se vzdálil od centra festivalu.

There were fewer people as he moved away from the festival's center.

Hluk utichl a on mohl soustředit své myšlenky.

The noise subsided, and he could focus his thoughts.

Vítězství zimy vytvořilo jemný přehoz sněhu, pod kterým se dunila pláž i písečné duny.

Winter's victory had created a gentle coating of snow that covered the beach and sand dunes.

Přišel k jednomu z festivalových stánků, kde prodávali tradiční bulharské suvenýry.

He arrived at one of the festival stalls selling traditional Bulgarian souvenirs.

Něco ho na něm zaujalo.

Something about it caught his attention.

Byl jiný než ostatní.

It was different from the others.

Přistoupil blíže a všiml si stínů pod stánkem.

He approached closer and noticed shadows beneath the stall.

Instinkt mu říkal, že tady něco není v pořádku.

Instinct told him something wasn't right there.

Přisedl nízko k zemi a zpozoroval malý otvor zakrytý plachtou.

He crouched low to the ground and observed a small opening covered by a tarp.

Se srdcem nabušeným adrenalinem se plazil k otvoru.

With his heart pounding with adrenaline, he crawled towards the opening.

Sotva dýchal, aby neslyšel šustot písku.

He barely breathed, so as not to make the sand rustle.

Byl tam tajný průchod.

There was a secret passageway.

Proč by tady něco takového bylo?

Why would something like this be here?

Nezaváhal.

He didn't hesitate.

Proklouzl dolů a našel úzký tunel.

He slipped down and found a narrow tunnel.

Byl temný, ale odvážně pokračoval vpřed.

It was dark, but he courageously moved forward.

Nakonec, po několika metrech, narazil na kovové dveře.

Finally, after several meters, he came upon a metal door.

Opatrně je otevřel a našel dívku, kterou hledal.

Carefully, he opened it and found the girl he was looking for.

Byla tam, vyděšená, ale živá.

She was there, frightened but alive.

"Jsem Václav," představil se klidně, "jsem tu, abych ti pomohl."

"I'm Václav," he introduced himself calmly, "I'm here to help you."

Dívka kývla, byla vděčná, že ji nikdo nakonec nezapomněl.

The girl nodded, grateful that someone hadn't forgotten her after all.

Václav ji vyvedl z tunelu zpět na pláž.

Václav led her out of the tunnel back to the beach.

Její návrat způsobil na festivalu rozruch, ale Václav se stáhl do pozadí, spokojil se tím, že úkol, který si stanovil, byl splněn.

Her return caused a stir at the festival, but Václav retreated to the background, content that the task he set for himself was accomplished.

S pocitem vítězství se vrátil k Janovi a Karolině, kteří se ho ptali, kde byl celý večer.

Feeling victorious, he returned to Jan and Karolina, who asked him where he'd been all evening.

Odpověděl s mírným úsměvem, "Jen malá adrenalinová přestávka."

He replied with a slight smile, "Just a little adrenaline break."

Večer pokračoval a Václav se po dlouhé době cítil opravdu šťastný a naplněný.

The evening continued, and Václav felt truly happy and fulfilled for the first time in a long while.

Najednou si uvědomil, že jeho dovolená nebyla ztrátou času.

Suddenly he realized that his vacation was not a waste of time.

Dokázal si, že jeho detektivní schopnosti jsou stále ostré a že láska k jeho práci nikdy nezmizela.

He had proven to himself that his detective skills were still sharp and that his love for his work had never disappeared.

Teď, když ležel ve svém lůžku a poslouchal vzdálené šumění moře, věděl, že další dobrodružství ho jen čeká.

Now, as he lay in his bed listening to the distant sound of the sea, he knew that another adventure was just waiting for him.